Nové potraviny v jídelníčku

ČOČKA HORSKÁ

Jedná se o neloupaná zrna červené čočky. Má menší zrnka o velikosti 4 – 5 mm.

na skus je pevná, aromatičtější než hnědá čočka. Obsahuje významné množství vlákniny 29 g/100 g výrobku, vysoký podíl bílkovin 26 g/100g výrobku. Není ji nutné před vařením namáčet. Je vhodná do salátů, polévek, karbenátků nebo jako příloha.

QUINOA –Merlík čilský

Již před 5.000 lety byla quinoa potravinou obyvatel v Bolívíi, Peru a Chile.

Semena quinoy jsou bezlepková, obsahují 60 % škrobu, 23% esenciálních bílkovin, 5 % sacharidů a 6 % tuků. Quinoa je vhodná pro diabetiky, protože má nízký glykemický index. Je vhodná do polévek, kaší nebo jako příloha.

AMARANT – Laskavec

Je nazýván také jako zlaté zrnko bohů, podle Aztéků, Inků a Mayů.

Zralá semena amarantu se suší a využívají se do pokrmů. Mohou se také pomlít na mouku. Amarant je bohatým zdrojem vitamínů E, A, B1, B2, B4, C a D. Je také zdrojem železa draslíku, hořčíku, vápníku fosforu, aj. Obsahuje též fytosteroly, omega nenasycené mastné kyseliny, vysoký obsah bílkovin a další bioaktivní složky. Má výrazně antioxidační a protirakovinné účinky, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a cukru v krvi. Je vhodný do polévek, listy se hodí do salátů, polévek , nádivek apod.

JÁHLY – loupané proso

Jáhly jsou bezlepková potravinářská surovina, mají vysokou výživovou hodnotu. Obsahují minerální látky (draslík, hořčík, fosfor, měď, železo, zinek), dále vlákninu, vitamíny skupiny B a komplexní sacharidy.

Jáhly jsou žluté kuličky o průměru asi 1 milimetr. Ve středověku byly jáhly drahé a vařily se jako sváteční jídlo. V dnešní době se pomalu jáhly dostávají do jídelníčku. Hodí se k přípravě jáhelníku (na sladko i na slano), jahelné kaše a mohou se přidávat do polévek místo těstovin.

Konzumace jáhel příznivě působí na nervový systém, pomáhá lépe zvládat stres, pomáhá při únavě a depresi, předchází chudokrevnosti, pozitivně ovlivňuje fungování střev a celkově posiluje organismus.

Před přípravou je třeba jáhly spařit horkou vodou a propláchnout, aby se zbavily hořké chuti.

FAZOLE MUNGO – Vigna zlatá

Mungo pochází z Indie, odkud se rozšířila do zbytku světa.

Fazole mungo je lu

štěnina. Malé, asi 5 mm olivově zelené fazole připomínají chutí zelený hrášek. Jsou zdrojem vápníku, hořčíku, železa, kyseliny listové, bílkovin, draslíku a vlákniny. Obsahují vitamíny A,K,C,D,E B6 a B12. Blahodárně působí na játra a detoxikují organismus.

Konzumují se vařené nebo syrové – v naklíčeném stavu. Před přípravou fazole namáčíme několik hodin ve vodě, poté můžeme vařit nebo nechat naklíčit. Ve školní jídelně používáme mungo vařené do polévek a salátů.